Aktualita

Hodnocení turnaje Říčany 11.12.2016

Marcel píše….

Ahoj Viktoriáni,
tak tento víkend nám přivedl do cesty dva rozdílné dny, začněme sobotou. Mikulášská veselice pod žižkovskou věží….
Celý den se nesl v příjemné atmosféře, zalitý sluncem a chuť si s kamarády a spoluhráči pořádně zadovádět byla cítit na míle daleko. Ale popořdě….
Sraz stanoven na půl desátou a domnívám se že všichni byli dochvilní, vidět plné kabiny malých nadějí, spostu rodičů v sobotu ráno se bavit o fotbale, vyměňovat si zkušenosti typu „dala jsi mu funkční oblečení??“, „zítra máme turnaj, jak tam jedete??“ to by zahřálo u srdce kohokoli i za mrazivých teplot. Ale tentokrát to platilo dvojnásob….,  protože jsme objednali i počasí… 10 prosinec a plus 10 na teploměru. Paráda jdeme na to!!!! Trenéři s tatínky postavili brány, hřiště připravené a čeká se na nástup!!! Mezi tím v kabinách jsou rozlosovány týmy, poznávací znamení – barvy. Lavina hráčů už se řítí směr hrací plocha. Nástup před opravdu početným obecenstvem, přišli podpořit, rodiče, prarodiče, tetičky, sourozenci…., prostě všichni kdo mají rádi Viktorku a fotbal. Zápasy můžou začít, osobně dotávám krásný úkol rozhodčího pro naše nejmenší ročníky 2009 a 2010. Z povzdálí očkem sleduji jak si „moji“ kluci vedou, ostatně je mi to „šumák“ vždyť dneska je to o kolektivu, srandě, na výsledky se nekouká….. Povím vám, pěkně jsem si toho rozhodčího užil, „mlaďasové“ kromě toho, že na mě volali „trenére“, „pane rozhodčí máte karty??“, „hele, proč nemáte ten sprej???“ prostě vše co je napadlo, tak jsem jim byl i vázačem tkaniček, našeptávačem při pohybu a cizím pánem :). Zde ještě zmíním kvalitu takhle mladých fotbalistů, klobouk dolů před jejich trenéry, dělaj dorou práci!! Zpět k našemu internímu miniturnaji, zápas střídá zápas, pauzy jsou vyplněné drobnou svačinou či ovocem a rázem poslední hvizd rozhodčího a je tu konec…. Nikdo není smutný, viktoriáni se navzájem podporují a drží při sobě, tak že hrr na ně!!! Pár minut odpočinku a dlouho očekávaný souboj generací může začít, Mladé pušky vyzývají svoje rodiče. Nastupují vysloužilí fotbalisté v počtu cca 10 ks a na druhé straně je čeká enkláva nadějí v celkovém počtu….. no strašně moc!!! Staří pardové se cítí v obležení, svědčí o tom napadání „alá vosa“ ze strany mládí, místy tátové neví jak se bránít a jak se dlouho chodí se džbánem pro vodu až … padne gól!! VŽ young – VŽ Old Boys 1-0. Na to konto ze sebe staří vymačkají vzpomínky na jejich éru a několika pěknými kombinacemi otočí výsledek. Bitva pokračuje až do chvíle, kdy se během několika sekund  hřiště vyprázdní…. staří pardové se dívají kolem sebe jelikož jsou na trávníku osamoceni…. „kde jsou děti??“, ptame se… odpověď byla jasná… dorazil Mikuláš, s čertem a andělem, zlatý hřeb dne může začít. Na očích některých fotbalistů je vidět radost a naopak někde je vidět ještě obava 🙂 vždyť to jsou ještě děti. Po vítězném kolečku Mikulda srovná všechny sportovce do družstev a začínáme s odměňováním všech účastníků. Při svém proslovu se Mikuláš snaží vyzvednout vítěze miniturnaje, ale děti mohutně odpoví „dnes vyhrála Viktorka!!!“ To slouží jako důkaz jejich soudržnosti…… Prostě krásný den se vším všudy. Fotbal, dárečky i šampaňské… Viktoriáni jsou spokojení na max… Za tento den bych zde rád poděkoval organizátorům, jmenovitě Janě Smolíkové a týmu maminek, které dohromady uspořádaly takto vydařenou oslavu!!!
Návrat domů k rodinám, čeká nás ještě neděle….
To je zase jiný příběh, zde hrajou jiné faktory. Soutěžní utkání či turnaj sebou nese jiné nasazení, jiný přístup, chuť se srovnat s protihráčem atd….
Každopádně tým je rozdělen na dvě poloviny, které se účastní dvou turnajů… ranní parta má sraz v 7:30 v Černošicích. Osobně se mě to netýká, takže žádný budík 🙂 ale ještě před osmou dostávám SMS týkající se nepříjemné situace, která nastala před začátkem turnaje, bleskne mi hlavou „mladej je vzůru… pokud vyjedeme hned, budu tam do 9.00“, ale pak se dozvídám, že jiný hráč je už na cestě a tak z povzdálí sleduji dění a vývoj na turnaji… dostávám průběžné info… a nakonec s hrdostí sděluji doma „tak kluci v černošicích třetí!!!!“ … „jeee ty se maj, mají medaily“.. „dobře kluci, kdo dával góly nevíš táto???“, ale není čas na odpo a už razíme směr Říčany, hala na Fialce nás už čeká. Také jsme napjatí až do samého výkopu, scházíme se v počtu 6 hráčů, což znamenalo jedno střídání… s trenérem Tomášem se kluci připravují v kabině a dolaďují teoretickou přípravu. Rozdáme dresy, každý si bere svoje číslo a zbývá čas na 5 minutové rozhýbání…. Viktoríni jsou odhodlaní vydat ze sebe to nejlepší a prvnímu soupeři máme co vracet. Před 14 dni jsme s nimi prohráli. Dnes je ale jiná konstelace. Výkop začíná a utkání mezi Bohemians a VŽ může začít….. kromě bojovnosti, která je naší vizitkou, tak tentokrát jsme vyrukovali i kombinační hrou a chytrostí…. výsledek 2-0 pro nás. Góly jeden po krásné standartní situaci a druhý po chytrém lobu do przdné brány… pro milovníky statistik ještě uvádím, že soupeř byl na naší půlce cca 2X 🙂 a stejný počet byl i střel….. jedna však měla gólové parametry, ale krásný zákrok našeho brankáře vystavil stopku.
Doráží první posila, nevypadá vůbec unaveně,i když mladý fotbalista odehrál dopolední turnaj a tak si bere dres a nastupuje do pole….. prostě jsme tvrdí a odolní!!!
Další soupeř Bášť… od začátku diktujeme tempo, i když soupeř je o rok starší tak na naší straně je fotbalovost, kvalita jednotlivců a hlavně týmová hra!!! výsledek 4-0.
V kabině panuje spokojenost, trenéři chválí z leva a z prava, výtek je pomálu. řekl bych, že v tento moment si viktoríáni začínají uvědomovat, že dnes mohou něco dokázat…..
Ve dveřích se objevuje další spoluhráč odhodlaný pokořit únavu z dopoledního turnaje a přidává se k týmu….. rozbor před zápasem, rozcvička na chodbičce a hurá na ně… hrajeme o první místo ve skupině. Dalším soupeřem Střešovice….. jiný soupeř stejný obraz hry a stejný výsledek, výhra 4-0. První místo ve skupině dobito!!!
S napětím kluci vyčkávájí soupeře pro semifinále…. kdo to bude se pořád ptají… Slovan Hradištko. Před zápasem si naši borci pořád něco šeptají, nenápadně nastražuji uši a oni komentují výroky soupeře …“prej nás vykostí“… „phe, nandáme jim to“… odhodlání veliké, duch žižky na plac!!!! Hra začíná, tentokrát nedokážeme soupeře zmáčknout na jeho polovině jako v předešlých zápasech, ale podaří se nám dát krásný ģol, pro mě osobně nejhezčí z celého turnaje. Během této akce kluci použili snad vše co po nich na trénincích chceme. Orientace v prostoru při rozehrání autu, náběh hráče „po čáře“, perfektní zpracování míče s následnou přihrávkou před bránu a v neposlední řadě náběh před bránu se zakončením…. prostě paráda!!! Zbytek zápasu je veden z naší straně trochu zbrkle, ale soupeř nedokáže proměnit jednu z mála našich chyb a tak se radujeme z postupu do finále….. To je však pro nás jiná písnička. Soupeřem nám byla Aritma, stejně jako my jetě neprohrála a stejně nedostala gól. Připomínám, že jsme na turnaji pro ročník narození 06,  a tak tentokrát rok herní praxe byl znát, taháme za kratší konec během celého zápasu, občas se vkradla do naší hry nervozita, a nedokázali jmse využít naší jedinou šanci, která přišla za stavu 0-2 a tak si odvážíme porážku 0-4 a stříbrné medaile!
K hodnocení turnaje se shodneme s trenéry, že dnes bylo vidět veliké nasazení ze strany všech, individuálně jsem předčili většinu starších fotbalistů, kombinačně se jim minimálně vyrovnáme! Celý turnaj hodnotím velice kladně, fyzická kondice našich kluků je výborná, ukazkou budiž přístup dvou viktoriánů co odehráli oba turnaje, za to jim veliký dík!!!
Jen tak dál, děti moje.
Tredič
PS: kdo doplní komentář z Černosšic?????

2 Odpovědi

  1. Peter Herich

    Marcelovi reportáže se mi hodně líbí a rád je čtu. Bravo Marcello! Komentář k Černošicím přidám, jenom nebude tak rozsáhlý 😉

    V pátek večer koukám na navigaci a cesta do Černošic -> 40 minut. No, nejsou to Říčany, které máme za rohem. Maxi, vstávat budeme brzo, jdeme brzo spát. Balíme sálovky, chrániče a spoustu odhodlání.
    Sobota ráno, přijíždíme do Černošic. Před námi se ukazuje velmi hezká hala, která vypadá jako by ji otevřeli před týdnem. Vcházíme do šatny, zdravíme známé tváře. Jenom, jak počítám, nějak málo … Trenér začíná žhavit mobil. Stav: jeden hráč nepřijede, protože rodiče zapomněli, že je turnaj a jsou mimo Prahu :-/ Další kluk nemá sebou sálovky, i když přijel na HALOVÝ turnaj. Další tatínek prý nemůže najít halu. Nakonec jí najde, ale jeho kluk taky nemá sálovky. To už začíná smrdět ostudou.

    Naštěstí obětavá maminka umyje klukům boty, aby vůbec mohli nastoupit. První zápas Rudná, prohráváme 3:1. Nálada na bodě mrazu. Přichází první posila z odpoledního teamu. Další zápas plichta 0:0. Zvedáme se psychicky, herní projev je už mnohem lepší. Poslední zápas v skupině VÝHRA. Kombinace výsledků nám přeje a už nám nikdo nemůže vzít 2.místo ve skupině a tím i postup do SEMIFINÁLE. Kdo by to ráno řekl ?

    V semifinále proti nám nastoupil silný Benešov, ale nebyl nehratelný. Kluci trochu těžce nesou kontroverzní výroky pana sudího. Na psychice musíme v budoucnu ještě zapracovat. Prohra nás posouvá do souboje o 3.místo. Pořád je o co hrát. Trochu delší pauza a pocit křivdy z posledního zápasu se podepisuje na koncentraci hráčů. Před zápasem trenér stahuje kluky do šatny, potom kluci vybíhají a vypadají bojovně. Pohovor zjevně zabral.

    Soupeř opět Rudná, která nás porazila hned v prvním zápase. Jejich usmáté obličeje jasně vypovídají -> “tohle bude brnkačka, Žižkov jsme už jednou smázli, medaile jsou naše“. To je pro nás dodatečná motivace vymáčknout ze sebe to nejlepší!

    Kluci makají jak o život, velké nasazení, bojovnost. Naše snaha je odměna gólem. Hrajeme zodpovědně v obraně, čas hraje pro nás, úsměvy v obličejích Rudňanských pomalu mrznou. Siréna oznamuje konec zápasu a výbuch velké euforie. Bronz je náš.

    Děti mojéééé, hŕŕŕŕŕ na ně!

  2. Tomáš Karas

    Marceli! Na to, že jsi Ital… super sloh.. úplný spisovatel.
    Jsem rád, že kluci a Kačka zabojovali a po minulém neúspěchu se otrkali a ukázali co v nich je.
    Souhlasím ale s Peterem, že by se mělo více zapracovat na psychice.. zbytečně se necháme vykolejit třebas i špatným rozhodnutím rozhodčího, ale takových ještě bude. Je potřeba vtloukat klukům do hlavy, že o rozhodnutí rozhodčího se nediskutuje! A my dospělí tomu musíme pomoci..

    Takže super víkend..! A hrrrr na další mety!

Zanechat zprávu